KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
KRKONOŠE - VÝCHOD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  KRNAP
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Kasematy Podzemní tvrze BOUDA

Na podzemí bylo napojeno všech pět objektů tvrze. Celé podzemí je poměrně rozlehlé, nachází se zde asi 1,7 km chodeb.

Podzemí začíná za vchodovým objetem tzv. svážnicí, což je šikmá chodba se schody a šikmým výtahem pro dva klínové vozíky. Díky tomuto řešení nebylo nutné materiál dvakrát překládat. Pod svážnicí je vstup do první odvodňovací štoly dlouhé 70 m, která odvádí přebytečnou vodu a všechny tekuté odpady z větší části podzemí do údolí pod vchodovým srubem.

Několik metrů za dolní stanicí šikmého výtahu byly po obou stranách chodby vstupy do minových komor. Chodbu měla přehrazovat betonová zeď se střílnou a pancéřovými dveřmi. V případě dobytí vchodového srubu mohla jeho osádka ustoupit až do těchto míst, chodba se dala uzavřít a ze střílny ve stěně ji bylo možné dále hájit. Pokud by se situace stala neudržitelnou, bylo možno odpálit trhavinu v minových komorách, které se nachází na konci úzkých chodbiček vedoucích 10 metrů zpět. Chodbu by výbuch zavalil a spolehlivě uzavřel nepříteli cestu do nitra tvrze. Vše pro tvrz důležité se nacházelo až za tímto uzávěrem. Je však třeba připomenout, že tvrz by od této chvíle nebylo možné zásobovat municí, bylo by pře-rušeno nasávání vzduchu pro hlavní filtrovnu a také výfuk od dieselagregátů ve strojovně. Pro tento případ měly všechny stroje ve tvrzi záložní ruční pohon a každý ob-jekt svoji malou filtrovnu. Osádka by ve tvrzi nezůstala uvězněna, ale mohla by využít tři nouzové výlezy.

Jen o několik metrů dále hlavní chodbu přepažuje posuvný uzávěr č. 1. Jde o úpravu provedenou v době okupace. Posuvný uzávěr tvořil zde na Boudě železobetonový blok s tloušťkou 1 metr a hmotností 20 tun. Vybudováním tohoto uzávěru byla zrušena první vstupní chodbička původně vybíhající z hlavní galerie směrem vpravo do hlavní filtrovny tvrze. Dnes existuje již jen druhá spojovací chodbička, která však byla rozšířena při rekonstrukci sálu filtrovny v 50. letech minulého století.


Ve filtrovně (není veřejnosti přístupná) měly být umístěny sady filtrů s protidýmovými a protiplynovými články, které měly v případě napadení povrchu tvrze otravnými látkami čistit vzduch přiváděný potrubím z vchodového srubu. V celé tvrzi bylo možno v takovém případě udržovat mírný přetlak, aby vzduch mohl otvory (např. kolem zbraní ve střílnách) pouze vycházet, ale nikoliv vnikat dovnitř. Osádku by nešlo paralyzovat otravnými plyny. V září 1938 nebyla filtrovna vybavena. V některých prostorech podzemí ale byly již instalovány rozvody vzduchotechniky, které by umožňovaly řízenou regulaci vzduchu - větrání a ve válečných kasárnách též vytápění prostor. Za vstupem do filtrovny hlavní chodbu přepažuje posuvný uzávěr č. 2. Má obdobnou konstrukci jako předchozí, ale je zrcadlově převrácený. Jeho vybudováním byl zrušen vstup do sálu pro dieselagregáty (strojovny), který se nacházel po pravé straně chodby.

Za filtrovnou je po pravé straně hlavní chodby sál dlouhý 25 m. Jde o skladiště pohonných hmot, oleje a chladicí vody. Dvěma chodbičkami po pravé straně je spojen se sálem strojovny (délka 30 m), kdeměly být osazeny 3 dieselagregáty o výkonu 80 kW, které by v případě obklíčení tvrze a přerušení vnějšího elektrického napájení mohly pro tvrz vyrábět elektrickou energii. V zadní části sálu měla být ústřední dílna, v přední části sálu pod podlahou komora pro tlumič výfuků od agregátů. Výfuk měl procházet podzemím a měl ústit ve vchodovém srubu K-S 22a. Pro nouzové osvětlení byly v záloze připraveny petrolejové lampy. Tvrzová elektrárna měla být vybavena až v roce 1939, takže osádka musela používat nouzového osvětlení (petrolejové lampy, částečně i elektrický rozvod ze staveniště).

Ve vzdálenosti 66 metrů od svážnice se prostor hlavní galerie rozšiřuje v rozsáhlé překladiště před hlavním muničním skladem M1. První velký sál vlevo (dlouhý 40 m) měl sloužit jako sklad k uložení 6 000 ks dělostřeleckých granátů ráže 10 cm. Sál měly uzavřít dvě příčky a ocelové tlakové dveře. Druhý sál je menší a měl sloužit k uložení pěchotního střeliva pro kulomety. Munice měla být uložena v dřevěných truhlících se vzduchotěsnou zinko-vou vložkou. Všechny místnosti, kde hrozilo nebezpečí požáru nebo exploze munice, měly být opatřeny požárními clonami a sprchami a uzavřeny tlakovými dveřmi.







Na pravé straně překladiště se nacházejí čtyři místnosti. První byla laborační místnost dělostřelectva pro drobné opravy vadného střeliva. Ve druhé místnosti měla být na betonových soklech osazena tři čerpadla a tlakové zásobníky vody. Pod podlahou místnosti je hlavní zásobní jímka, do které byla svedena voda pramenící v podzemí tvrze, mimo jiné také z výklenku v zadní stěně skladiště dělostřeleckého střeliva. Pomocí čerpadel se voda rozváděla do zásobníků v různých částech tvrze. Následovala laborační místnost pěchoty, kde se popřípadě prováděly menší opravy kulometů. Čtvrtou místností vpravo bylo skladiště ručních granátů. Poslední místností celého hlavního muničního skladu M1 za překladištěm je skladiště signálních a osvětlovacích raket. Z bezpečnostních důvodů má dvakrát zalomený vstup, i zde se počítalo s tlakovými dveřmi, vodní sprchou a vodní clonou. Za všeobecné mobilizace již byla ve tvrzi uložena část předepsané dotace munice - v celé tvrzi se nacházelo více jak jeden milión kusů kulometných nábojů ráže 7,92 mm.


Již jsme se zmiňovali o tom, že tvrz byla po válce v letech 1949-50 opravována. Kromě oprav vchodového srubu, hlavní chodby a sálů v přední části podzemí se začalo pracovat na ražbě nových sálů, kterých mělo být celkem 11. Ty by po dokončení sloužily jako sklady, celá tvrz se tak měla stát velmi rozsáhlým vojenským muničním skladem. Výlom byl zahájen pouze u prvních dvou sálů, ale ani v jejich případě nedošlo k úplnému dokončení. Proto zde zůstaly nevybetonované a nedokončené směrové štoly, první vpravo a druhá vlevo od hlavní chodby. Tyto štoly stejně jako celé podzemí tvrze patří mezi oblíbená místa, kde zimují netopýři.

Naproti nedokončené druhé štole (dlouhé asi 30 metrů) se nachází spodní kabelová komora. Do ní byl pomocí pažnice a ocelového lana sveden telefonní kabel. Z povrchových kabelových komor byly kabely rozváděny dále do týlu v hloubce tří metrů pod zemí. Kabelové komory jsou dvě (další po několika metrech opět po pravé straně hlavní chodby je osvětlená). Třetí telefonní kabel byl zaveden z obce Těchonín do vchodového srubu. Toto několikeré násobení bylo provedeno z bezpečnostních důvodů, neboť projektanti předpokládali silné postřelování a bombardování povrchu tvrze v případě bojů.


Přibližně v polovině délky hlavní galerie se po levé straně nachází pět sálů kasáren. V tomto místě je největší skalní nadloží největší mohutnost (téměř 60 m). Směrem k objektům K-S 22, 21 a 23 i směrem zpět ke K-S 22a se nadloží pozvolna snižuje. Ještě před kasárnami je malé překladiště munice pro pěchotní srub K-S 24. Vlevo z tohoto překladiště odbočuje chodba (dlouhá 180 m), na jejímž konci je vstup do schodišťové šachty s výtahem vedoucí na horní patro pěchotního srubu K-S 24. Z této chodby byl také vstup do kasáren a do ošetřovny.

V prvním sále kasáren měl být sklad koksu, sklad oděvů, denní sklad potravin, kuchyně 10 kabin WC a sprchy. Za betonovou zdí byla ošetřovna, do které se vcházelo samostatným vstupem z chodby k K-S 24. Přes hlavní chodbu měla být kotelna. V následujících třech sálech se nacházely ubikace mužstva, poddůstojníků a důstojníků a ubikace hotovosti. Lůžka v ubikacích neodpovídala celkovému počtu osádky. Část vojáků totiž byla ubytována přímo v povrchových objektech, další měli být ve službě v různých částech tvrze (jedna postel připadla na dva muže). V přední části druhého sálu se nacházelo také skladiště se záložní dávkou potravin. Každý z následujících tří sálů měl vždy dvě umývárny. Poslední sál kasáren sloužil jako ubikace důstojníků, kanceláře, stanoviště velitele a telefonní ústředna. V zadní části sálu byly WC a umývárna pro důstojníky. Z tohoto sálu by byla tvrz za boje řízena. Kasárna měla být vytápěna teplým vzduchem.


Asi 40 m za kasárnami je výhybna s dílenskou kolejí. Zde se nacházel sklad dopravního materiálu a dílna pro opravy vozíků. V tomto prostoru byly po válce koleje vytrhány, ale v současnosti jsou již z části obnoveny a hlavní kolej je tak průjezdná v celé délce podzemí. Po dalších 200 m úhýbá vpravo z hlavní chodby odbočka do podzemních prostorů dělové věže K-S 22. První sál vpravo, který má částečně zachovány cihlové příčky, měl sloužit jako velitelské stanoviště dělostřeleckého objektu - otočné dělové věže. Nacházela se v něm kancelář střelby, kancelář a ubikace velitele objektu, telefonní ústředna a místnost radiostanice. Následují dva sály muničního skladu M2, které ukrývaly necelou polovinu dotace střeliva pro objekt (každý pro cca 2 600 granátů ráže 10 cm). Už před prvním sálem (velitelským) měla být dělostřelecká galerie přepažena dvěma vzduchotěsnými dveřmi, které by tvořily přetlakový uzávěr SAS. Za boje by byl objekt i s podzemím tlakován, aby zplodiny, vznikající při střelbě, byly vytlačovány ven. Uzávěr SAS bránil úniku vzduchu z prostoru dělové věže do podzemí tvrze. Šachta pro výtah se schodištěm vede vzhůru do dělostřeleckého objektu, vpravo od šachty je místnost pro strojovnu výtahu (nosnost výtahu 2 500 kg a rychlost 1 metr za 3 sekundy), kterou s šachtou spojuje průchod pro tažná lana, vlevo od šachty je měnírna (místnost pro usměrňovače elektrického proudu, neboť elektromotory dělové věže poháněl stejnosměrný proud). Na schodišti je 99 schodů.

Po několika metrech za odbočkou k dělostřelecké věži K-S 22 končí hlavní galerie. V tomto místě klesá svah kopce Bouda do údolí směrem k Dolním Boříkovicím a nakrytí nad chodbou se zmenšuje. Aby byla dodržena minimální stanovená bezpečnostní výška 16 m skalního nadloží nad chodbou, musela být další část podzemí snížena. Obě části podzemí jsou spojeny vyrovnávací šachtou hlubokou 14 m. Do nižší části podzemí lze sestoupit po 74 schodech. Zde pokračuje k pěchotním srubům K-S 21 a 23. Nad vyrovnávacím schodištěm se nachází vstup do nouzového východu, který je vysoký 17 m a který měl fungovat na zajímavém principu přesýpání materiálu.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Podzemí
AKTUALIZACE: Patrik Běťák (SSOŠ Nový Jičín) 2, 24.05.2005 v 10:31 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
 
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba